Podzimní krajinou s Milo Montezem a Twilight Gala Barbie

22. listopadu 2018 v 21:41 |  Integrity Toys
Ve focení přírůstků mám prostě resty. Třeba ty dnešní dva už u mě bydlí pěkně dlouho:
Twilight Gala Barbie je tmavovlasá Mackie z roku 2002. Dorazila ke mně s původním účesem, až na rukavičky a punčošky nahá, na těle typu přeštípnutá vosa. A protože má světlounkou pleť, počkala si na kloubíky hodně dlouho, ale nakonec se našly.
Druhý přírůstek je Milo Montez od Integrity Toys z roku 2017, má takový ten supermoderní napůl vyholený účes a doputoval také nahý. Hned se usadil v mé bandě chlapů Integriťáků, ale na nafocení si chvilku počkal.

Tahle dvojice mě doprovodila hned na dva výlety:
První byl do tisového lesa, čas od času, zvlášť když přijde podzim, se tam vypravíme, protože kontrast zlatě zbarvených podzimních listnáčů a temně zelených až černých ponurých tisů je prostě fascinující. Kdybyste se také chtěli kochat, je to přírodní rezervace V horách blízko Zbiroha.
Druhý výlet byl přímo pohádkový - naučná stezka Pískovcová pohádka kousek od hradu Houska. Nejdřív tak kilák po rovince, pak jsme vyfuněli zhruba sto metrů kolmo vzhůru po namoklém a namrzlém listí, kolem na borůvčí už byla jinovatka. Nahoře jsem sotva vydechla a hnala jsem se fotit bizarní pískovcové balvany a vyhlídky do kraje a samozřejmě taky Mila Monteze a Gala Barbie. Cesta dolů byla ještě horší než nahoru, většinu cesty vedla stezka po okraji srázu a to listí už opravdu příšerně klouzalo.
Když jsme se opatrně došourali dolů, přepadli jsme místní hospodu a zas to byl prima nostalgický zážitek: pro letošek už pomalu zavírali a zbylé jídlo nabízeli ve formě rautu, v kamnech hučel oheň a bylo úplně jasné, že na nějaký větší cour do přírody vyrazíme zas až napřesrok.

A na závěr ještě otázka:
Letošní truhlací kurs už je v plném proudu, mimo jiné chceme dodělat barové židličky k nálevnímu pultu, už máme nožky, zbývá vyjet sedáky a dolepit je. Na posledních fotkách v albu mi Milo dělá modela k rozdělané barové židli a já řeším, jestli udělat jenom sedák nebo i nějaké to malé opěradlo. Honza tvrdí, že opěradlo u barové židle je pouze pro zbabělce, ale já nevím. Co říkáte vy? Opěradlo ano nebo ne?


Listování šipkam.
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.

PS
O týden později.
Když tak o tom přemýšlím, proběhl u mě těžce panenkářský víkend. Celý článek psát nemám sílu, ale alespoň jedno foto:

1) Konečně jsem dočalounila druhé křesílko, takže sedací souprava je po letech komplet.

2)V sobotu bylo truhlání, k mé radosti mi většina holek z domečkování i tady na blogu radila, ať jsou barové žídličky bez sedáků (hurá míň práce), takže jsem slepila nožky po dvou, vyjeli jsme na CNC sedáky, Honza ořízl na pile a na fotce je vidíte částečně hotové, částečně narafičené, zbývá navrtat díry na kolíčky nahoře do nožek a sedáky poctivě vlepit.

3)Ty lodičky co má na sobě Skaterka, Exotic Beauty a BB Terezka na křeslech, tak ty jsou z 3D tiskárny (Terce se druhá právě tiskne). Konečně!!!! Řádili jsme s tím neskutečně, zkoušeli jsme je domalovat v programu na modelování, zkoušeli jsme nejrůznější kombinace parametrů pro tisk, ale ať jsme dělali co jsme dělali, v botě Barbuší velikosti byla díra. Ale jak už jsem psala, 3D tiskárna klekla v záruční době, vyfasovali jsme místo opravy rovnou novou a když jsem zkusila tisk Barbuší lodičky na téhle nové jiné a lepší, bota vyjela bez problémů a hlavně bez děr. Takže problém nakonec nebyl na naší straně, cítím hluboké uspokojení a nejspíš zkusím vytisknout lodičku pro IT holky :-).

4)Z truhlání jsme ještě sjeli nakoupit do Globusu, jednak pro kočkaře hlásím velkou akci na Gourmet konzervičky za osm pade a druhak před hyper super prodávali náramky a náhrdelníky z polodrahokamů, takových těch prťavých a náramek byl za dvacku. Jako korálkářský materiál mi to přijde skvělé, holkám jsem je na ukázku omotala kolem krčku.

5) A pár holek se za poslední cca dva měsíce dočkalo kloubíků, číslo pět se vznáší nad AA integritkou a Holiday AA 2015, nad Exotic Beauty, Mermaid Holiday 2017 a taky nad Kirou Fashionistas 81. A než zas někdo spustí litanii na téma jak je přetělování fuj, tak kromě Kirušky ke mně od všech ostatních holek připutovaly jen hlavičky.

 

Sen noci Halloweenské, tentokrát i s titulky

2. listopadu 2018 v 19:56 |  FotoPříběhy
Letošní Halloween je už za námi, sice těsně, ale přece. Pro mě a pro tenhle blog má své kouzlo, protože jsem s blogováním o panenkách začínala právě velkým Halloweenským focením u Vlaďky. Druhý rok jsem zkusila nafotit příběh o písničce Mlhovej zvon a následovala čarodějnická košťatová party. Před dvěma lety to bylo povídání o Halloweenském mejdanu, divném čaji a strašidelných snech.
Letos jsem tenhle příběh otitulkovala a můžete si ho připomenout.
Pokračování se už vymýšlí, jenom doufám, že to dám dřív než za rok.
Tak si to užijte.


Listování šipkam.
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.

S irskou tanečnicí na Kladské. A taky něco o kočkách.

26. října 2018 v 18:02 |  Barbie Sběratelské
Jak už jsem psala, v září jsme se toulali po západních Čechách. A tak jsme se konečně podívali i na rašeliniště Kladská blízko Kynžvartu. S sebou jsem měla Irskou tanečnici a výlet to byl nádherný - slunce, klid, voda a lesy.
To jsem ještě netušila, co mě na téhle dovolené ještě čeká - výlet do žulového skalního města byl před námi.

Listování šipkami
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.


A teď ještě něco k domácím vládkyním - našim kočkám. V srpnu, když dorazila ta neskutečná vedra, začala Mia polehávat před klimoškou, nosila jsem jí tam misky s vodou a s dlabancem, a když už to trvalo třetí den, sbalila jsem navečer kočku a odvezli jsme jí k zvířelékaři. Na sonu jí objevili tekutinu v bříšku, a to už jsem tušila, že je zle. U veta udělali odběr a objednali nás hned na druhý den ráno. Testy byly celkem v pořádku, ale když už se mi začalo trochu ulevovat, zjistilo se rentgenem, že Mia má v háji srdíčko. Ona - naprostý akčňák, číča, které bylo vždycky všude plno, ale podle veta to takhle u koček bývá - pořád dobrý, pořád dobrý a najednou bác, průšvih. Dohodli jsme se na zahájení léčby, Mia dostala injekci, Honza vyřizoval v ordinaci předpis na prášky a já seděla s Miou v čekárně, čekala až injekce zabere a drbala ji za uchem. Najednou vykvíkla a než jsem s ní doběhla zpátky do ordinace, byla za Duhovým mostem. Obrečela jsem to snad stokrát, viděli jsme ji všude a Mau chodila za námi s Miiným plyšákem v tlamce a důrazně se mňoukáním dožadovala své úhlavní přítelkyně. Mia k nám přišla z útulku, když jí byly asi dva roky, prožili jsme s ní devět let plných srandy a kočičí lásky, a pak byl během pěti dnů konec.
Naštěstí Centrální distribuce zjistila, že je u nás jedno volné kočičí místo, a Centrální distribuce funguje. Už když jsme mířili v září na dovolenou, zabloudili jsme omylem na slepou cestu ke statku, kde dovádělo asi tak deset koťat. U hotelu se potulovala banda černobílých koček. Když jsme se vrátili zpátky domů, první co na mě vyskočilo z počítače, byla pozvánka na umisťovací výstavu útulkových koček na Karlštejně. Takže jsme vyrazili, jen tak bez přenosky, s tím, že obhlédneme situaci. A tam jsme potkali Nessy (kdyby vám to hned nedošlo, tak to jméno je podle lochnesské příšery). Nesska je čtyřměsíční trojbarevné kotě, na uchu má puntík, na ocase kroužky, na jednom boku má černé srdíčko, na druhém chcíplého orla a kolem očí černou masku jak válečné indiánské líčení, u kterého se malinko roztekla maskara. Je podobný akčňák jako bývala Mia, u všeho musí být, všechno musí komentovat a taky je to neskutečný mazel. Mau se nejdřív zdravě naprdla, protože nejdřív jí zašantročíme kamarádku, pak si odjedeme a necháme ji na starost Jance a nakonec jí přivlečeme domů trojbarevnou potížistku, která si chce jenom hrát. Po týdnu už řádily spolu, momentálně Mau ještě občas zasyčí, když už si kotě dovoluje příliš, ale většinu času tráví poblíž sebe, Mau se buď na Nesku kouká jak řádí nebo blbne s ní. Uf, konečně jsem to dokázala napsat.
 


Život není peříčko II

16. října 2018 v 18:26 |  FotoPříběhy
Ve druhé části příběhu vystupují:

pan docent - Robert Patrick Dempsey
dcera Kristýna (angličtina a anglistika) - Mistress of Ceremonies ze sady Jazz Cabaret
dcera Zuzana (počítače na FELu 2.ročník) - Shakira
dcera Michala (konec gymplu) - Made To Move s tváří Closed Mouth 2010
Alexandr (počítače na FELu 4.ročník) - Raider Ken ze setu Jude Deveraux
Richard (kunsthistorie, spolubydlící Alexandra) - James Bond
Jakub (konec gymplu, spolužák Michaly) - Fashionistas Ryan

První část příběhu najdete kdyžtak TADY
Druhá část příběhu o Kristýně a Alexandrovi je nafocená, otitulkovaná a tady konečně je:


Listování šipkami
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.



Staronové příběhy a malá ochutnávka

14. října 2018 v 14:58 |  FotoPříběhy
Ponořila jsem se do hlubin počítače a nakonec jsem vyhrabala námět na příběh, který jsem dávala dohromady v době, kdy mě Picasa vyšplouchla s titulky fotek. Je v tom malý háček: jedná se o pokračování fotopříběhu Život není peříčko z roku 2014. A protože už si nikdo nemůže pamatovat, o co tenkrát šlo, tak jsem stejně jako u Mlhového zvonu příběh oprášila, otitulkovala v novém programu a tady ho máte.

Pro připomenutí, hrají v něm
Alexandr - Raider Ken ze setu Jude Deveraux přetělený na stejný typ těla jako má třeba Aragorn a s pihou na nose. Už ke mně takhle připutoval.
Kristýna - Mistress of Ceremonies ze sady Jazz Cabaret, mám ji dvakrát, jednou v originální verzi pěkně ve vitrínce a druhá je přehozená na tělo od Raquelle Fashionistas.
Docent Rybák - Robert Patrick Dempsey

Druhý díl už se fotí, a na to focení bylo třeba mimojiné postavit na fototruhle i filmovou kavárničku. Hospody nebo kavárny je mi vždycky líto hned zas bourat a uklízet. A já už se pár dní těším z toho, že si na mě vzpomněla Babivera a poslala mi troje krásné pletené šatičky jako dělané do podzimního počasí, i s čepicí a s klouboučkem a s baťůžkem. Pár holek už si je zkusilo, momentálně se v nich nakrucuje DOTW Skotsko, Elizabeth Taylor a Fashionistas 56. Tak jsem je nafotila v kavárničce s ještě několika dalšími slečnami, berte to jako malou ochutnávku na druhý díl příběhu. Věrko, ještě jednou moc děkuji, jsi ohromně šikovná :-)

Listování šipkami
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.

Listování šipkami
Když dojedete na poslední fotku, vrátíte se šipkou vlevo nahoře do celého alba.


Další články


Kam dál